Skřeti jsou člověku podobní tvorové vysocí něco přes sáh. Podle lidských měřítek krásy jsou velmi nevzhlední a s povahou na tom nejsou o moc lépe. Jsou krutí k zajatcům i k sobě navzájem a jejich společenství uznává jen zákon síly. Skřeti se sdružují do tlup, aby se jim lépe plenilo.

Skřeti mají rádi příšeří až tmu, v níž velmi dobře vidí, a nenávidí sluneční světlo. Proto také nejraději žijí v jeskynních systémech pod horami, kde je dost místa. Po setmění se vydávají drancovat okolní usedlosti, takže tam, kde se usídlí skřeti, brzy ustane veškerý obchodní ruch a obnoví se divočina. Skřeti nejsou schopni bojovat na slunečním světle, ani když jim jde o život. Někdy, když už je skřetů v horách příliš nebo se rozkřikne zvěst o dalekém bohatém kraji, se část skřetů sebere a v tlupách táhnou krajem. Ve dne přespávají v hlubokých lesích nebo norách a v noci putují dál. Takové skřetí migrace jsou hotovou pohromou pro celý okolní svět. Oblíbenou zbraní skřetů jsou šavle a tesáky.