Milí dobrodruzi a přátelé Račího hradu,

historie vévodství se píše již po dvě a půl století. Přes doby vlády Přemyslovců, Lucemburků jsme se společně přenesli do 15. století a prožili strhující období husitských válek. Nejméně po dvě desetiletí od upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 bylo i naše vévodství zmítáno boji kališníků s katolíky. Zažili jsme tak situaci, kdy proti sobě stála panství, která zastávala zachování katolického řádu, proti panstvím podporujícím husitské hnutí. Ještě dnes máme v živé paměti několik nezapomenutelných tažení a bitev, ve kterých mnoho schopných vojevůdců Račího hradu naplno ukázalo své válečnické umění.

Vévodství Račího zažilo také léta ve znamení bojů proti krvelačným bestiím ovládaným temnými silami - saratorám. Síly všech panství se vždy v podobně těžkých chvílích spojily, aby čelily rozhodujícímu úderu několika tisíců sarator a společně ubránily vévodství před totálním zpustošením. Díky dobře vyzbrojeným armádám a také schopnosti některých hrdinů používat magické předměty a lektvary od druidů se tak po mnoha rozsáhlých a téměř nekonečných bitvách podařilo.

Během posledních slavností Račího hradu jsme se ocitli v těžkém období vlády oblíbeného „husitského“ krále Jiřího z Poděbrad. Ten sice české království před nájezdy uherských vojsk vedených mocichtivým Matyášem Korvínem ubránil, leč pár let nato, v roce 1471, umírá. Husitská éra se tak stává minulostí…

Ještě před svým skonem se Jiří z Poděbrad zasadil o to, aby se jeho nástupcem stal panovník polské dynastie Jagellonců. Roku 1471 se tak na český trůn dostává Vladislav Jagellonský, kterému je v době nástupu pouhých 15 let. Situace pro vládnutí to nebyla vůbec snadná, neboť jako vládce jej uznávalo snad jen české vnitrozemí, zatímco velká část Moravy a katolická část Čech se hlásily k uherskému králi Matyáši Korvínovi. Situaci nakonec roku 1490 vyřeší až nečekané úmrtí Matyáše a Vladislav se téměř vzápětí stává i králem uherským. Současně dochází k tomu, že moc a autorita krále, který se usídlil na hradě Budíně (dnešní Budapešť) a české země téměř nenavštěvuje, je v českých zemích velmi slabá a rozhodující moc má zemský sněm, tvořený zástupci vyšší šlechty.

V podobném postavení se nachází i Vladislavův syn Ludvík a do období jeho vlády nahlédneme i my nyní během letošních slavností na Račím hradě. Píše se rok 1526 a král Ludvík musí bránit území před velkou tureckou hrozbou. Chcete-li poznat, jak bude úspěšný a zda sehraje zajímavou roli i naše vévodství, připojte se k letošním slavnostem na Račím hradě!