Jak asi víte, ocitáme se v období, kdy naše země je součástí mnohonárodnostního habsburského soustátí, kam patřilo též Chorvatsko, Turky neobsazená část Maďarska, Slovensko a také rakouské země. I následující letní slavnosti prožijeme v době vlády jednoho z nejrozporuplnějších panovníků českých dějin, tedy Rudolfa II. Tento císař byl velmi nevyrovnanou osobností, navíc trpěl duševní chorobou, ke které měl genetické předpoklady. Jeho otec Maxmimilán II si totiž vzal za ženu svojí vlastní sestřenici Marii Španělskou.

Císař Rudolf II pro vládnutí tedy příliš stvořen nebyl. Místo toho jej zajímá umění a tehdy populární vědní obory jako hvězdářství, alchymie a hudba. K tomu měla v císařově uměleckých sbírkách své místo díla nejznámějších evropských výtvarníků. Během vlády císaře Rudolfa v Praze působili známí astronomové jako Johannes Kepler, jenž zde formuloval své zákony o pohybu planet, nebo Tycho de Brahe. Na straně druhé byla Rudolfova ruka štědře otevřena i různým podvodníkům, v Praze tak působili i podivínští alchymisté jako například Edward Kelley.

Rudolfova doba je tak známa jako období, kdy tehdejší společnost marně hledala ztracený středověký řád i renesanční harmonii a díky tomu upínala svou naději k vědeckému poznání. Avšak hranice mezi vědeckou činností a magií tehdy nebyla jasně zřetelná. Navíc atmosféra rezidence duševně chorého císaře byla jako stvořená pro nejrůznější fámy, dohady, a tak se tehdy zrodily všelijaké pověsti o neuvěřitelných pokladech či umělých bytostech. Kdo by neznal například tu o uměle stvořeném člověku – golemovi.

Pojďme tedy opět okusit život v tomto mimořádně zajímavém období s neopakovatelnou atmosférou i u nás na Račím hradě.