Potkal jsem rytířku Kačku...

Při své každodenní obchůzce zřím rytířku Kačku a musím se zeptat...

"Panoško Kačko, přijala jsi pozvání od vévody Jana na letošní slavnosti, co od toho očekáváš ?"

"Co jsem se doslechla, oslavy na hradě jsou každý rok velkolepé a originální. Takže se moc těším, čím mě vévoda letos překvapí."

"To máš pravdu, nicméně ty jako vítězka Poháru rytíře Raka to vidíš trochu ještě jiným pohledem, jaké pro tebe bylo vyhrát tento pohár, získat tuhle poctu? Můžeš trochu zavzpomínat?"

"O pohár jsem se pokoušela už párkrát, ale když jsem pohár opravdu vyhrála, nějak se mi tomu nechtělo ani věřit a nebylo ani lehké přiznat, že jsem vyhrála, protože za dobu trvání boje o Pohár Rytíře Raka jsme si vytvořili silný kolektiv. Byla to pro mě na slavnostech asi jedna z největších událostí."

"Tak to rád slyším... Poslední otázka, která mě zajímá... Ve sklepeních Račiho hradu je uvězněno několik zákeřných bájných nestvůr, nemáš pocit, že vévoda dosti hazarduje se životy všech pozvaných? Co kdyby utekly?"

"Vévoda by nikdy se životy pozvaných rytířů či družin nehazardoval. Na Hrad přijíždí spousta panství se schopnými družinami a armádami, jsem si naprosto jistá, že kdyby se stalo cokoliv, společně dokážeme zastavit i to největší nebezpečí."

"Tak to jsem rád, že to vidíš takhle, no a teď tě zvu na prohlídku vévodovo zahrad, slyšela jsi o tom, že tahle modrá květinka vypouští za soumraku žlutou tekutinu, která při pozření způsobuje absolutní pravdomluvnost na celý týden... "

L.P. 28.5.1582