V podhradí jsem potkal barona Tobíka...

"Zdravím tě, barone Tobíku, tak do slavností na Račím hradě zbývá měsíc a kousek, jak se těšíš?"

"Také tě zdravím velmistře Michale, no těším se hodně, každý rok slavnosti stojí za to, a už jsem zadal u švadlen v mém panství ušít nový kabát, abych udělal dobrý dojem, a v hradním sklípku jsem dal stranou dva sudy nejlepšího piva, které vezmu s sebou."

"No tak toho si vážím, ochutnávku tohoto vašeho lidského moku si ujít nenechám. Ostatně v Rudolfovské době, která se na nás chystá budeme ochutnávat asi i spoustu jiných lektvarů, co si ty myslíš o tomto prazvláštním období...myslíš, že tyto rádoby vynálezy mají budoucnost?"

"O nové lektvary s neznámými nebo nepotvrzenými účinky moc nemám zájem a radši zůstanu u osvědčeného piva a vína. Co se týče vynálezů moc v ně nevěřím, pokud to neuvidím na vlastní oči, protože jinak sou to spíše řeči bezvěrců, kteří si vymyslí cokoliv, abych jim dal nějaký ten groš za jejich vyprávění."

"Jsem rád, že sdíliš tyto názory, osobně nemám rád, když se lidé snaží proniknout do tajů vaření lektvarů...Ale s těmi vynálezy... nechci nic prozrazovat, ale měl jsem možnost nahlédnout do budoucnosti a, vy lidé, dokážete své nápady, ať už vypadají jakkoliv fantasticky...zrealizovat... Teď trochu odbočím...vévoda Jan letos pozval na slavnosti i mladé rytířky, nepřipadá ti to trochu nemoudré? Takto mladé a nezkušené rytířky vůbec zvát?"

"Věřím vévodovi, že své rozhodnutí dobře promyslel a vidí v mladých rytířkách potenciál, chrabrost a psychickou i fyzickou sílu. Jinak rád vidím, že je tady snaha o výchovu dalších bojovnic, jelikož je důležité předávat zkušenosti na mladší generace, protože my lidé tu bohužel věčně nebudeme."

"No je pravda, že lektvar Dlouhověkosti, který pro vás vařím, musím vařit stále silnější, jak fyzická tak psychická odolnost je u vás na mizerné úrovni... Tak čas ukáže, čeho všeho jsou schopni... No nic, poslední otázka a šel bych povečeřet, už mi nějak kručí v břiše... Kterou z rytířek by sis dokázal barone představit po svém boku na slavnostech, abys ji předal pár svých zkušeností a znalostí?"

"Popravdě musím napsat, že je mi to naprosto jedno, každá z nich musí splňovat vysoké rytířské nároky a být nápomocná svému baronovi, proto si myslím, že si nemusím vybírat. Rád jsem tě viděl a sejdeme se na slavnostech!"

"Máš pravdu...pojď se najíst, cítím nějaký kuřecí hnátek..."

L.P. 3.6.1582