V podhradí jsem potkal barona Michala...

"Zdravím Tě Barone Michale, uběhlo pár týdnů od slavností... Jak zpětně hodnotíš letošní veselení ?"

"Zdravím tě, letošní slavnosti nebo jak říkáš veselení, bylo úchvatné, dovoluji si říci že asi nejlepší co jsem kdy zažil."

"To rád slyším, co tvoje družina ? Poslouchala Tě ? Můžeš vzpomenout na nějaký moment, kdy tě tvý hoši opravdu překvapili ?"

"Co se týče mé družiny, byl jsem s nimi velmi spokojen, na všem na čem jsme se domluvily tak splnily. Bohužel si nevzpomenu na konkrétní moment, těch momentů bylo za celé slavnosti tolik, že je ani nedokážu spočítat."

"Skvělá spolupráce, říkáš...hmmm, to by chtěl asi každý... A teď trochu z jiného soudku, Ty jako hrdina, jak se cítíš, tvé schopnosti ještě nejsou moc dobré, toužíš po něčem, co by ses chtěl naučit ? Nebo se v něčem zdokonalit ?"

"Záludna otázka, popravdě vždy je co zlepšovat, v některých okamžicích jsem se cítil silný a v některých méně. Jsou dvě schopnosti ve kterých bych se chtěl zdokonalit a to ve čtení z map a orientace v lese, tyto dovednosti by měl podle mne zvládat každý hrdina."

"Takovéto obecné dovednosti zvládne opravdu každý...myslel jsem, že máš větší ambice..."

"Nejsem náročný co víc říct, ale mám-li možnost to prozradit...chtěl bych nahlédnout do tajů černé magie..."

"Tak to jsem nečekal...no uvidíme...nějaké základy, bys možná pochopit mohl... a nyní mám na tebe poslední otázku, protože potřebuji ještě navštívit naše sklepení, prý je tam nějak živo...Jak jsi byl spokojen s našimi mladými rytířkami ?"

"S rytirkama jsem byl spokojen, všech úkolů, které na ně čekaly se zhostily na výbornou, jedinné co mě mrzí je, že jsme je obětovali v boji proti Saratanovi."

"To mě též mrzí.. Ale teď už se musím rozloučit mám ještě své povinnosti, pozdravuj ve svém panství."

"Také se loučím, pozdravuj magistra a dryádu."

L.P. 31.8.1582